Vždycky jsem si říkala, že až budu dospělá, tak si pořídím opravdu kvalitní auto. Chtěla jsem dokonalé fáro. A jsem taková, že mám ráda perfektní věci, takže jsem chtěla taky dokonalé auto. Měla jsem vysněného červeného sporťáka. Takový jsem chtěla opravdu celý život. A když jsem byla dítě, tak jsem místo s panenkami si hrála s auty. Auto a další moto věci byly můj koníček. Tohle všechno jsem si uvědomila, když mi bylo asi dvanáct nebo třináct let. V Opravdu mě to hodně bavilo a už ve čtrnácti letech jsem dokázala řídit auto. Tedy, nemyslete si, že jsem řídil a klasické auto na silnici, které se může řídit od osmnácti let s řidičským průkazem. To tedy vůbec ne. Mám tím na mysli pouze to, že jsem jezdila závodně v dětských autech jenom takhle po závodní dráze, kde je to dovolené a kde jsem moc ráda závodila s ostatními.
A chci se vám pochlubit, že jsem svým dětským autem vyhrávala samé závody a vždycky jsem byla první anebo v nejhorším případě druhá. Moji rodiče na mě byli opravdu moc pyšní. Tak jsem si řekla, že až mi padne ihned osmnáctý rok, tak si ihned budu dělat řidičský průkaz. Opravdu jsem si to nedokázala představit, že bych v osmnácti letech nedělala řidičský průkaz.
Navíc jsem taky měla velmi skvělé, že mi rodiče slíbili auto. Chtěli mi dát jejich starou Fabii, až udělám řidičský průkaz. A samozřejmě to dopadlo tak, že jsem řidičský průkaz udělala úplně na první pokus. A vy sami divíte? Když umím řídit auto od svých čtrnácti let? Já se tomu nedivím, a dokonce jsem věděla, že ho udělám hned napoprvé. A mí rodiče na mě byli pyšní a opravdu mi dali ihned klíčky do ruky od jejich staré fabie. Jakmile jsem si potom na úřadě vyzvedla řidičský průkaz, jela jsem s rodiči do zoo, akorát jsem řídila já, místo otce. Tohle je můj sen, který se mi splnil, takže taky moje první velká cesta autem do zoo.